ROSKA Brno - město

Rekondiční pobyt v Agrocentru OHRADA Vísky u Letovic

Poslední letošní rekondiční pobyt probíhal v období od 10. do 13. listopadu 2022.  Pokyny byly jasné. Žádné zbytečnosti, jedeme jen na 3 dny. Plavky, něco do tomboly, léky, tričko, tepláky na cvičení, bude turnaj v boccii a venku koně. Budeme cvičit a trénovat tělo i paměť. V rámci ergoterapie vyrobíme nějaké drobnosti a hlavně přijet s dobrou náladou. No a jak to dopadlo? Z Řícmanic a z Tišnova vyjíždějí naplněná 2 auta a v Brně naberou další účastníky. U FN Bohunice Vraťa s Jarmilou čekají na nové, mladé členky. Jeníčka s Mařenkou doveze syn. Naše cesta se ubírá k severu a kocháme se okolní krajinou. Před Letovicemi už odbočujeme na známém místě u textilní továrny na záclony a jedeme kolem zámku. Náš cíl se blíží, vidíme „Ohradu“ zalitou dopoledním slunkem, jsme u cíle! Přepadají nás vzpomínky na minulé pobyty. Tam kde dnes prosperuje pivovar, stála tehdy krytá jízdárna. Pamatujeme se jako dnes na povrch ze štěpky, připadali jsme si trochu jako v cirkuse, ale už je vše jiné, modernější venku i uvnitř. Vítáme mezi sebou nové členky. Po výborném obědě někteří využívali krásného počasí k vycházce, někteří již rozehráli turnaj v naší oblíbené hře boccia.  Při ranních rozcvičkách nás aktivovala Mařenka. A došlo i na oblíbené říkanky jako Letí, letí letadlo, Dobrý den, dneska máme krásný den a jiné.

Roska Brno-město na Pastvinách

První letošní rekondiční pobyt jsme si užili v Penzionu Pastviny. Někteří vzpomínali na celostátní rekondici v roce 2009, pro většinu to bylo nové prostředí. Prostory penzionu jsou bezbariérové a vybavené výtahem. Dva pokoje jsou plně bezbariérové, vhodné pro vozíčkáře – Aničce se to velice líbilo. Na poschodí jsme využili i příjemné posezení. Na každém patře je společný balkón s krásným výhledem do údolí přehrady. Tam se někteří vydali na vycházku.  Protože jsme přijeli na velikonoční neděli – vyzdobili jsme si stromečky, vázy nejrůznějšími kraslicemi.  A v pondělí i chlapci i mrskačkou a básničkou došli.

Zpráva o rekondici v Zubří 2022

Spím jak na psí plachtě, slyším troubit ranní vlak projíždějící po jednokolejné trati přes zastávku Olešná. Markéta Šťastná ji honosně nazvala nádražím, leč budovu tu opomněli vystavět. Od půl čtvrté se převaluji v posteli. Ráno se cítím jak vyoraná myš.