Jdi na obsah Jdi na menu
 


letní rekondice 2011 - jaká byla

5. 8. 2011

 

Pěkného 11. června jsme přicestovali do hotelu Sola Gratia, který se nachází v malebném prostředí Bystřice pod Hostýnem. Jde o bývalou funkcionalistickou vilu továrníka Baziky z 30. let minulého století, která oplývá zvláštní a příjemnou atmosférou. Měli jsme zde strávit naši první letošní rekondici, která byla umožněna finančním přispěním Unie Roska a úřadu MČ Brno – střed. Vzhledem k obtížím s dopravou nám byla velmi nápomocna Liga vozíčkářů, která za nepříliš vysoký poplatek odvezla naše méně mobilní členy tranzitním autem. Ostatní se dopravili po „vlastní ose“.
 
Protože vedoucí Kamila byla ten den na školení Rosky, našeho ubytování se skvěle zhostila cvičitelka Jana Dočekalová. Tentokrát byla naše rekondice bohatě obdařena i nováčky – Vlastou, Zuzkou, Alkou a Standou. Také Marťa, která je již dlouhodobou členkou, byla na rekondici poprvé, a to se svou sluníčkovou asistentkou Hedvikou.

Další den, jakož i všechny ostatní, začal rozcvičkou na terase, před obědem jsme cvičili zvlášť vozíčkářky Marťa, Ája a Anička, potom ostatní – všichni s Jaňulkou Dočekalovou, která nám dávala každý den notně zabrat! V pondělí za námi přijely Jana a Martina ze sdružení Leonardo, s kterými jsme malovali automatickou kresbu a hráli na tibetské mísy a šamanské bubny. Byl to nevšední a silný zážitek.
 
Mimo jiné byla naše tělíčka hýčkána klasickou masáží slepých masérů, manželů Loupancových z Bystřice. Konaly se také výlety na hrad Helfštýn, na solárně vyhřívané koupaliště na Rusavě, do Zbrašovských aragonitových jeskyní, přičemž jsme tudíž navštívili i lázně Teplice nad Bečvou. V Bystřici se konala výstava nábytku firmy Thonet (TON), kterou jsme také shlédli, a samozřejmě návštěva Hostýna. Zásluhou Luďka a Milušky se tam podívaly i naše vozíčkářky, které po kopci obětavě vozil Mirek. Výlety byly individuální vzhledem k dopravě, měli jsme k dispozici pouze dvě auta.
 
Mimo cvičení byl naším častým pohybem stolní tenis. Pánové si to neustále navážno rozdávali o „krále dne“ ve složení Mirek – Standa, zatímco dámy si udělaly „regulérní“ turnaj s obsazením Maruška, Anička, Kamila, Miluška a Hedvika, ve kterém ovšem bylo povoleno cokoliv. Důležitý je přece pohyb a legrace!  Rozhodčího zodpovědně dělal Miloš (i když chvílemi měl co dělat) a ostatní aspoň přihlíželi a fandili. Na závěr nám Luděk s Mirkem rozdali diplomy a věcné ceny. Tím jsme se cvičili na možný budoucí turnaj Roska vs. Parkinson, který už začal promptně domlouvat náš parkinsonik Mirek.

Večery jsme trávili v blízké hospůdce Vagon, kde jsme mlsali a zpívali u kytary se Standou. A nebo se kochali na procházce krásou zapadajícího slunce vůní stromů, květin a veselým zpěvem ptáčků. Také světlušky nescházely.
 
Poslední večer se v sousedním hotelu Harmonie tancovalo a my tam samozřejmě nesměli chybět! Hezké dny utíkají velice rychle a tak v sobotu ráno jsme se rozloučili a plní pěkných dojmů a energie jsme se rozjeli domů. Už se těšíme na podzimní rekondici v Luhačovicích.